Tento text vznikl na podzim roku 2021. Není průběžně udržován, a tak některé informace nemusí být aktuální.
Děkuji Adamu Blažkovi za příspěvek k TCN.
Občas se mě někdo ptá, co dělat při SŠ, pokud se zajímá o informatiku. K tomu mě napadá citát Woodyho Allena o tom, že 80% úspěchu je ukázat se. Otázka je ale kde se ukázat?
Když jsem před pár lety začal do informatiky pronikat, byl jsem na škole, kde nebyla krom matematické olympiády velká tradice v dělání jakýchkoliv soutěží. Se spolužáky jsem tak spoustu věcí objevovali od píky. Možná, že prohledávání do hloubky je kvůli své snadné rekurzivní implementaci elegantnější než BFS, ale můj mozek funguje lépe do šířky. Proto jsem během posledních pár let studia SŠ otestoval spoustu různých soutěží a vzdělávacích projektů a přehled těch nejzajímavějších nabízím níže.
Sepisuji to, protože kdysi bych dal hodně za to, aby mi někdo ukázal podobný seznam a řekl, co má smysl dělat a co ani moc ne. Tak snad to někomu pomůže.
Matematická olympiáda kategorie P je klasika. Olympiáda se z nějakého podivného důvodu jmenuje programovací, byť programovat umět nemusíte a často se vyskytne někdo, kdo se dostane do celostátního kola, aniž by v životě napsal řádku kódu (pseudokód nepočítám). Lepší název by byl olympiáda v algoritmizaci.
Vzhledem k tomu, že druh přemýšlení, který tato olympiáda požaduje, se na SŠ běžně nevyučuje, úlohy vám můžou připadat dost cizí a neuchopitelné (to zároveň platí i o většině korespondenčních seminářů). Když jsem dělal MOP poprvé, měl jsem z domácího kola bídné 4 body a dál jsem samozřejmě nepostoupil. Výukových materiálů je na internetu naštěstí spousta. Jen to chce trochu samostudia.
Pokud se na ni chcete připravit, osvědčilo se mi procházet řešení starší ročníků a řešit KSP. MOP je zároveň jedna z jednodušších olympiád, protože ji neřeší tolik lidí, takže je snazší se dostat do vyšších kol. Najděte si kuchařky KSP nebo Průvodce a ty studujte. Zároveň se naučte na tematickou úlohu. Jsou to body zdarma.
Kasiopea je algoritmizační programovací soutěž. Dobré pro začátečníky, protože v domácím kole jsou vždy i úlohy, které nevyžadují pokročilou znalost algoritmů.
PilsProg je mladá a stále ne dost známá soutěž ze Západočeské university. Podobná Kasiopee. Tím, že je mladá a organizační tým tvoří jen pár lidí, má jistý punc punkerství. Ještě stojí za zmínku na středoškolské soutěže až přemrštěně vysoké ceny pro vítěze.
Palma je programovací soutěž, kterou v ČR moc lidí nezná. Je totiž ze Slovenska. Kvůli COVIDu jsem neměl možnost ji zažít prezenčně, každopádně úlohy by se daly připodobnit ke Kasiopee. Rozdíl je ten, že domácí kolo probíhalo jen po dobu několika hodin, kdežto v Kasiopee jsou na něj asi dva týdny. Zároveň se dá soutěžit v dvoučlenném týmu, což doporučuji.
CTU Open je česko-slovenské kolo asi nejprestižnější algoritmizační soutěže na světě. Soutěž je pro vysokoškoláky, ale dalo se tam dostat i v kategorii Unofficial, když jste středoškoláci. Pokud si v algoritmizaci věříte, postavte tým a zkuste to.
Codeforces je celosvětová stránka pro soutěžní programování. Spíš pro pokročilé. Další podobné weby, které se může hodit znát:
Korespondenční seminář z programování je skvělá příprava na MOP od MMF z Karlovky. Celý rok řešíte úlohy, teoretické i praktické. Najdete tam rozsáhlou sbírku edukativních materiálů a kategorii speciálně pro začátečníky. Když budete aspoň trochu řešit (není potřeba tomu rozumět nebo být nějak dobrý), dostanete se na soustředění, kde potkáte spoustu super lidí a vaše schopnost řešení úloh se v tom prostředí jistě zlepší.
Korespondenční seminář z informatiky funguje podobně jako KSP. Seminář je pořádán FI MUNI v Brně. Více se v něm programuje a tím, že je bariéra pro vstup menší než u KSP, řeší ho více lidí. Má skvělé soustředění, na které je trochu pracnější se dostat, ale stojí to za to.
Seminář se dělí do vln a každá je nějak tématicky zaměřená. V ideálním případě se tak seznámíte během řešení nejenom s programováním, ale i nějakými spicifickými oblastmi (přílady vln v posledních pár letech: databáze, OOP, bezpečnost, hradlové sítě).
ZISK je takové miminko mezi semináři avšak není úplně pro miminka. Vzniknul teprv nedávno díky chuti vytvořit seminář, který by mohli řešit i vysokoškoláci. Každopádně otevřený je i středoškolákům. Úlohy jsou zde rozmanitější než u jiných seminářů jak tématy tak obtížností.
FIKS je opět informatický seminář. Tentokrát z FITu na ČVUT. Funguje podobně jako předchozí, ale neúčastnil jsem se, tak nemohu hodnotit.
Další z ČVUTích soutěží. Byla mi doporučena jako soutěž pro začátečníky. Jen to vypadá, že nemáte šanci cokoliv vyhrát, pokud nepůjdete následně studovat na ČVUT FEL obor OI.
Kdyby vám české korespondenční semináře nestačily, doporučuji vyzkoušet jejich slovenské verze. Z informatických je to stejně jako u nás KSP.
Korespondenční seminář M&M není o jezení bonbónů a ani úplně o informatice. Jde totiž o mezioborový seminář. Úlohy bývaly nápadité a kdovíproč seminář nikdy neměl moc řešitelů, takže dostat se na soustředění by nemělo být pracné.
Soutěž je jen pro studenty z Plzeňska. Nemusí se soutěžit jen v informatice. Přihlašuje se přes školu s projektem, který pak prezentujete. Je dobré mít na paměti, že v porotě sedí i laici, kteří neberou v potaz technické a pro vědu důležité parametry vašeho projektu a speciálně kvůli nim je třeba zdůraznit využití vašeho projektu a jeho monumentální dopady na svět.
Dělejte hackathony. Spoustu se na nich naučíte a procvičíte si i prezentování vašich myšlenek. Fajn hackathony pořádají lidé z CEE Hacks, ale je i spousta lokálních, často pořádaných kraji nebo univerzitami. Občas se vyskytne i nějaký vyloženě pro středoškoláky.
Středoškolské hackathony jsou skvělé, protože na nich bývá bídná konkurence. Často se na ně na popud učitelů přihlásí týmy s minimální zkoušeností v programování či týmy, které to jdou prostě zkusit. I kdyby váš produkt nebyl dobrý, dokážete-li ukázat, že jste si to odmakali, připravíte-li si záživnou prezentaci (v našem školství skoro nikdo prezentovat neumí), měli byste mít úspěch zaručený.
A ještě jedna věc. Hackathony jsou o nápadu.
Krom toho jsou ještě často o nápadu.
A nezapomínejme, že v nich jde o nápad.
Pokud nebudete mít nějaký chytlavý, dobře prezentovatelný nápad, je to jako běžet závod proti někomu, kdo má kolo. Možná to vyjde, ale bude to o dost těžší.
Nemám s ní tolik zkušeností, ale nabízím dvě pozorování.
Fyzikální korespondenční seminář je pořádán studenty MFF UK. Jak už to bývá zvykem nabízí pro nejúspěšnější řešitele soustředění. Nejúspěšnější obvykle jen znamená, že jste zkusili vyřešit pár úloh ;). Super je, že nabídka úloh je rozmanitá. Krom úložek jak z FO bývá zvykem zadat i nějakou čistě experimentální, přemýšlecí a seriálovou.
Pokud se na Fykos necítíte a jste ještě na druhém stupni ZŠ, zkuste Výfuk.
Za mě je TMF ta nejlepší soutěž, kterou lze dělat. Je velmi komplexní, rozsáhlá, týmová a časově náročná, což dohromady zapříčiňuje, že není moc škol, které se jí účastní. Vše spočívá ve zkoumání zapeklitých fyzikálních problémů. Na vaše bádání máte několik měsíců, a nakonec prezentujete výsledky na vědecké mini-konferenci.
Pokud by vás zajímalo, jak takový výsledný soutěžní protokol může vypadat, mrkněte zde do sekce IYPT.
Fyziklání je skvělá soutěž připravovaná lidmi kolem Fykosu. V týmu soutěžíte v řešení fyzikálních úloh. Má i svoji online obdobu. A je formátem blízká Fyzikálnímu náboji.
Matematice jsem na SŠ příliš neholdoval, tak tato sekce bude chudší.
Kategorii A můžete řešit i na nižších stupních, takže pokud si věříte nebo chcete zkusit něco těžšího, kde je šance dostat se do celostátního kola, směle do toho.
V Plzni se pořádaly na FAV ZČU přednášky pro řešitele MO. Pokud jste z Plzeňska, může být fajn si zjistit, jestli to stále ještě probíhá. K MO vás to příliš nepřipraví, ale přednášky to byly kvalitní a trochu rozšířily obzory.
Prase je korespondenční seminář z matematiky. Pro ty na 2. stupni ZŠ se může hodit Pikomat.
Internetovou matematickou olympiáda je týmová a probíhá přes internet.
Brkos je korespondenční seminář z MUNI. Neřešil jsem, tak nemohu recenzovat.
Bohužel jsem si na střední neudělal na biologii čas, takže zde mám dosti omezenou nabídku.
IBIS je seminář o biologii a pořádají ho jak studenti z Přírody tak LF na MUNI v Brně. Pokud budete dobří, můžete se dostat na soustředění, které se koná společně s informatiky (KSI) na začátku září.
Seminář nemohu hodnotit jako účastník, ale mnoho mých kamarádů IBIS organizuje a věřím, že odvádí skvělou práci.
MODULO je akce hlavně pro biology, kde se vám několik nadšených organizátorů snaží zprostředkovat přednášky od špiček z oboru. Přednášky bývají online a hosti různorodí vědci z oblasti biologie a medicíny.
Projekt je to tuze mladý. Zde je jejich FB skupina, přes kterou se dostanete k událostem přednášek.
Yoda je naprosto unikátní příležitost, kdy vás půl roku může mentorovat profík z oboru.
Discover je jiná bublina než ta, kterou běžně najdete na olympiádách. Skládá se z lidí z mnoha oborů, kteří často pracují všude po světě a na týden se sjedou na jedno místo, aby sdíleli svoje zkušenosti se zapálenými středoškoláky.
Doporučuji vyzkoušet ani ne tak kvůli tomu, že se můžete dozvědět něco nového o oboru, který vás zajímá, ale proto, že poznáte spoustu pro něco nadšených lidí. To může být velmi inspirativní.
Na PSS jsem se ocitl asi trochu omylem. Je to akce, na níž se svým týmem zastupujete jako diplomaté zájmy nějakého státu. Jménem vašeho státu jednáte, hádáte se, hlasujete pro rezoluce a pořádně se u toho bavíte.
Když se mluví o PSS, nejde nezmínit Český Model Amerického Kongresu (ČMAK). To je podobná akce, která se obvykle koná na začátku září v Plzni.
Pokud toužíte po kariéře vědce, mrkněte se na SOČ a Otevřenou vědu.
Níže ještě dvě netradiční cesty, jak si získat stáž ve vědě. Najděte vědecké pracoviště, kde se dělá něco, co by vás zajímalo, a slušně se jich zeptejte, zda není něco, s čím byste u nich mohli pomáhat. O tom, jak dobře dělat called calls by se dal napsat samostatný post, každopádně nebojte se odmítnutí, buďte slušní a aktivní. Je smutnou realitou, že velká část studentů VŠ se o svůj obor mimo školu extra nezajímá. Takže i když jste ještě středoškoláci, je slušná šance, že je svým zájmem strčíte do kapsy a nějaký vysokoškolský pedagog se s vámi bude bavit.
Další možností (asi nejefektivnější) je zapojit učitele z vlastní školy. Někdy kolem druháku jsem chtěl pracovat na neuronových sítích a nadnesl jsem to před paní učitelkou matematiky. Ta znala pár lidí na Západočeské univerzitě a dokázala mě propojit na skvělého výzkumníka, který mě pak několik následujících let v této oblasti mentoroval. Když se za vás postaví učitel, je těžší vás odmítnout. Schopný pedagog navíc bude umět poradit kam se zaměřit a kde by mohli mít o středoškoláka zájem.
Přednáškové noci jsou noci, kdy studenti přednáší studentům. Konají se skoro všude po republice, takže když trochu pogooglíte nějakou blízko vám snad najdete.
Jejich komunita je provázána s různými korespondenčními semináři a dalšími akcemi. Často se na nich potkávají lidi, kteří už se znají odjinud. Pokud v těchto komunitách nejste, vezměte s sebou nějakého kamaráda.
SITka je organizace, která pořádá různé hackathony, workshopy, zaštiťuje startupy, nabízí co-working i dílny, kam můžete přijít a vyrábět úžasné věci.
O SITce jsem zjistil, až když jsem odmaturoval. Roky se nějak vyhýbali mému radaru :(. Každopádně to, co nabízí může být pro spoustu kreativců super.
Eurorebus je fajn mišmaš mnoha vědních disciplín a trochu soutěž v mezioborovosti. Když jsem řešíval, existovala kategorie pro jednotlivce, která už dnes ale asi není. Zbývá tak kategorii pro celé třídy, kde bude třeba přesvědčit spolužáky, aby alespoň trošku řešili s vámi. První kola jsou online. Do dalších už se vysílá tým o třech členech a probíhají prezenčně různě po republice. Ve finále můžete vyhrát exkurzi někde po Evropě, ale míst bývalo málo, tak to nebylo úplně snadné.
TCN je dvoutýdenní letní soustředění pro středoškoláky pořádané FJFI ČVUT. Koná se v penzionu Krakonoš v Jizerských horách. Náplní jsou matematické a fyzikální přednášky a spousta venkovních i vnitřních her na určité téma. Účastníků je dost málo na to, aby se všichni osobně poznali, což je posilováno tím, že týmy jsou do každé hry vybírány náhodně. Upozorňuji na velké množství nočních her.
Na K-SCUKu 2021 vyvstala otázka, na kterou se snaží odpovědět i tento post a to jest: „Jaké mimoškolní aktivity mohu dělat?“ Nakonec jsme vytvořili následující plakát. Protože na soustředění bylo spousta biologů, najdete tam kvanta biologických akcí. YEY!
Jeden z organizátorů K-SCUKu se také stará o následující web, kde najdete přehled akcí, které dělá MUNI.
Následující video může být užitečné. Obsahuje více humanitních akcí, trochu informací o studiu v zahraničí.
Ke konci malá poznámka k cenám, které v soutěžích můžete dostat. Bude to klišé, ale největším ziskem jsou znalosti a nabytá přátelství. Pro někoho je to možná i přijmutí na VŠ bez přijímaček. Každopádně u toho platí, že pokud škola nabízí jinou cestu než soutěže, bude ta cesta pravděpodobně snazší (například napsat maturitu z matiky na jedna zabere o dost méně času, než snažit se o úspěšného řešitele Prasete).
Pokud by vás motivovaly materiální věci, nebudete dost zapálení, nejspíš moc neuspějete, a není to tak vůbec efektivní.
Z nějakého důvodu také často platí, že čím prestižnější soutěž tím horší ceny.
Chcete něco dodat? Našli jste tu chybu? Napište mi mail.